Dostupná literatura

Ratmír Zoubek – Autoreferát přednášky o sociální trojčlennosti z roku 1990

• Ratmír Zoubek  – Hlavní myšlenky této stati mám z díla Rudolfa Steinera (v malé míře i od jeho žáků). Ilustrující příklady a stylizací většinou nikoli. Protože impuls sociální trojčlennosti je vším jiným než šablonou, než nějakým standardním receptem „pro všechny časy“, musí se podněty Rudolfa Steinera aplikovat na současnou dobu způsobem spíše tvůrčím než dogmatickým. To ovšem v sobě vždy skrývá nebezpečí spekulativní libovůle. Můžeme podlehnout pokušení uplatňovat nějaké vlastní oblíbené představy jakoby „tvůrčí metamorfózu trojčlennosti“ a to nás může zavést velice daleko od toho, co dal Rudolf Steiner jako podněty pro sociální trojčlennost.

Ladislav Feirabend – Zemědělské družstevnictví (v Československu do roku 1952),
Vydalo nakl. Stehlík 2007, přeložila Naďa Johanisová

• Autor nehovoří pouze o zemědělských družstvech a o principech obecněji, družstevnictví bylo v ČS snad nerozvinutější na světě a dle statistik byl členem nějakého družstva každý pátý občan tehdejšího velkého státu. Ve svobodných družstvech se pojem trojčlennost sice nevyskytuje, ale tato forma spolupráce lidí má pro principy trojčlennosti nejlepší předpoklady. Souvislosti zmiňuje i pan Zoubek ve své přednášce. Principy družstev do roku 1952 nemají s těmi v době pozdější příliš společného, takže se toho pojmu není třeba bát.

Udo Herrmannstorfer – Jedinec a stát

• Jiří Procházka – Dokument obsahuje nástin možného vývoje demokracie podle způsobů sociální trojčlennosti. Pro potřeby antroposofické společnosti v ČSFR přeložil prof. Jan Bouzek v roce 1990.

Michael Rist – Trojčlennost a svoboda člověka, cesta od konkurence k sociální ekonomii
Fabula 2000

• Jak je technický pokrok odkázán na génia vynálezce, na jeho ducha, tak je pokrok sociální odkázán na svobodnou spolupráci samostatných individualit. A jak přispět k vývoji samostatných osobností a jejich spolupráci? Obojí lze prostřednictvím pracovních společenství – asociací.

Naďa Johanisová – Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem

• Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti, které nemusí nutně vést k ekologické krizi. Podívejme se spolu s autorkou za kulisy ekonomických frází a objevme bohatý existující svět alternativní ekonomie, vyrostlý zdola z fungující občanské společnosti. Dozvíme se, jak fungují etické banky, kampeličky, spotřební a jiná družstva, co se skrývá za lesklou fasádou hypermarketů a proč se z některých částí venkova vytrácí život.

Rudolf Steiner – Národohospodářský kurz

• Kniha překvapivě aktuálním způsobem pomáhá pohlížet na současné problémy v ekonomice. Autor líčí ekonomickou praxi jako proces skutečně živého organizmu, který se vyvíjí. Již v roce 1922, kdy byly přednášky předneseny, autor zdůrazňoval nutnost globalizace světové ekonomiky a mluvil o tom, jak vyrovnávat poruchy v hospodářském procesu. Převratným způsobem řeší otázky druhů peněz, hromadění kapitálu, tvorby asociací a otázky dělby práce ve světové ekonomice.

Rudolf Steiner – Hlavní body sociální otázky, k dispozici v nakladatelství Michael

• Přednáškový cyklus v Curychu o Sociální otázce vychází přepracován knižně pod názvem Hlavní body sociální otázky jako životní nutnost pro přítomnost a budoucnost. Zde je rozpracována myšlenka rozčlenění jednotného státu na svobodný duchovní život, demokratický právní život a asociativní hospodářský život, kterou Steiner nyní hájí v mnoha přednáškách. Na přednáškách a jednáních se zástupci dělnictva a s průmyslníky se Steiner angažuje při zakládání závodních rad.

Základný príjem pre každého člověka. Výzva pre Európu?

• Příspěvky z konference na téma „Základní příjem pro každého člověka – výzva pro Evropu?“, která se konala mezi 29.9. a 1.10.2006 v Dornachu. Ulrich Rösch na téma „Dělba práce, globalizace a budoucnost práce“. Werner Götz, zakladatel sítě DM Drogerie Markt a jeho „Základní příjem: nepodmíněný.“ Dále Matthias Spielkamp, Benediktus Hardorp, Dr. Götz E. Rehn. Vydala Slovenská anthroposofická společnost v roce 2008.

Götz W. Werner:

• Príjem pre všetkých (Futurum: Bratislava 2012)
• Ein Grund für die Zukunft: das Grungeinkommen. Interviews und Reaktionen
• Wer nicht Arbeit, soll trotzdem essen!

David Sulík – Sociálna trojčlennosť

David Sulík – Zodpovědná společnost

Philippe von Parijs. Všeobecný základní příjem. Právo na lenost, nebo na přežití?

Filosofie: Praha 2007.

Wilfried Heidt. Die Gesellschaft mit dem Anlitz des Menschen: Das wollte 1968 der “Prager Frühling”.

– Vzpomínání na první kongres v Achbergu roku 1973 uspořádaného k tématu “třetí” cesty. Pět let po událostech pražského jara 1968: “Na prahu nové společnosti: pražské jaro – idea – tragika – úkol.” Wilfred Heidt formuluje požadavky doby a zároveň přínos pražského jara jako oddělení tří sfér: kultury (věda, kultura, vzdělání, media atd.), demokracie (státní a právní sféra) a ekonomiky (osvobozené od diktátu kapitálu – v kapitalismu – či státu – v komunismu). Popisuje tak třetí cestu na místo kapitalismu a komunismu: svoboda, demokracie a socialismus uplatněné v dané oblasti. V souvislosti s pražským jarem tak vzpomíná Ivana Illicha, Eugena Löbla, Ivana Svitáka či Otu Šika. Achberger Verlag: Achberg 2008.

Další nepřímo související:

• České překlady publikací o základním příjmu
• Táňa Fischerová. Radomil Hradil. Láska nevládne, láska tvoří.
  Hledání cest k proměně společnosti (Fabula: Hranice 2012)
• Peníze – co si můžeme dovolit. Okruh a střed 2/2007.
• Brian M. Carney & Isaac Gez. Svoboda v práci.
• Ricardo Semler. Podivín.
• Ján Košturiak. Úvahy o podnikání.
• Ján Košturiak. Úvahy na každý deň. Zamyslenia a otázky o manažmente, podnikaní a životě.
• Fritjof Capra – Bod obratu
• Ruediger Dahlke – Čím onemocněl svět
• Margrit Kennedy – Peniaze bez úrokov a inflacie
• Jeremy Rifkin – Evropský sen
• Harie Salman – Evropa v novém světle
• Hermann Scheer – Světové sluneční hospodářství
• Fareed Zakaria – Budoucnost svobody